|
|
Účinky hospodaření s půdou na kvalitu půdy v blízkosti obce Šardičky
Schneiderová, Šárka ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem minimalizační technologie zpracování na svrchní vrstvu půdy (0 až 10 cm). Výzkum byl prováděn na zemědělské půdě v blízkosti obce Šardičky, kde firma ZEMO spol. s r.o. dlouhodobě používá minimalizační technologii. V roce 2016 byla vyhodnocena kvalita půdy v této lokalitě pomocí fyzikálních a hydrofyzikálních parametrů, výsledky jsou uvedeny v předcházející bakalářské práci „Vybrané hydrofyzikální parametry jako indikátory kvality půdy.“ V rámci diplomové práce byly navíc vyhodnoceny chemické a další hydrofyzikální vlastnosti, díky nimž získáme komplexní hodnocení kvality půdy. V roce 2016 byl na této lokalitě pěstován mák setý, v letech 2017 a 2018 ječmen jarní. Porušené a neporušené půdní vzorky byly odebírány v průběhu vegetačních období pěstovaných plodin. Po třech letech experimentálního výzkumu, na kterém jsem se podílela, lze tedy posoudit vývoj jednotlivých parametrů a vlivu minimalizační technologie na svrchní vrstvu půdy. Teoretická část diplomové práce se zabývá popisem minimalizační technologie a problematikou stanovení parametrů půdy, které jsou využívány pro hodnocení její kvality. Praktická část se zabývá vyhodnocením těchto parametrů podle různých autorů a popisuje změny kvality půdy v průběhu let 2016, 2017 a 2018.
|
|
|
Vliv plazmatem aktivované vody na vybrané půdní vlastnosti u různých půdních typů
Voldán, Fabián
Diplomová práce „Vliv aplikace plazmatem aktivované vody na vybrané půdní vlastnosti u různých půdních typů“ zkoumala vliv aplikace plazmaticky aktivované vody (PAW) u 6 půdních typů z různých lokalit. Sledovala se půdní vodivost a půdní reakce. Vzorky byly odebrány celkem ze 13 lokalit, na podzim roku 2020. V roce 2021 byl proveden nádobový pokus s aplikací PAW a destilovanou vodou. Jeden vzorek byl vždy bez aplikace pro kontrolu, tento nádobový pokus se opakoval v roce 2022. PAW byla vyrobena z destilované vody v systému DBD s tekutou elektrodou. Ze získaných výsledků vyplývá, že vliv aplikace PAW na sledované vlastnosti závisí na půdě, na kterou byla aplikována. V žádném případě však nedošlo i při vysokých dávkách PAW k tak významným změnám, které by měly mít v budoucnu za následek omezení využívání PAW v zemědělství, a to i s ohledem na ostatní složky životního prostředí.
|
|
|
Hodnocení aberace půdy vybraných katastrů okresu Třebíč
Nováček, Miroslav
Tato bakalářská práce je zaměřena na aberaci zemědělské půdy, což je změna vlastností půdy v čase, tato změna může být pozitivní nebo negativní. K zjištění formy aberace bylo využito porovnání výsledků rozboru půdy s výsledky Komplexního průzkumu půd z roku 1965, v katastrálním území obcí Hartvíkovice a Popůvky v okrese Třebíč. Mezi porovnávané hodnoty patří zejména výměnná půdní reakce, zrnitost a obsah humusu. K negativní aberaci dochází různými procesy degradace půdy, mezi které patří vodní a větrná eroze, acidifikace, ztráta organické hmoty a zhutnění. Po provedení analýz výsledky ukázaly, že u všech zkoumaných sond, došlo k pozitivní aberaci, kdy se zvýšila hodnota pH a obsah humusu. Nastala změna zrnitostního složení půd a došlo ke zkrácení některých půdních horizontů.
|
|
|
Indikátory obnovy ekosystémů ovlivněných rozsáhlým a závažným poškozením
Hermová, Markéta ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Hardekopf, David (oponent)
Těžba nerostů svými dopady zásadně mění krajinný ráz. Obnova lokalit po vytěžení nerostů se v zásadě může ubírat dvěma směry. V prvním případě lze lokalitu ponechat přirozené spontánní sukcesi, ve druhém případě lze takovou lokalitu rekultivovat. Abychom mohli rozhodnout o konkrétním přístupu k obnově dané lokality, musíme zvážit podmínky, které zde aktuálně panují a vymezit cílové podmínky, kterých chceme dosáhnout. Přirozeně nejsme schopni analyzovat veškeré vlastnosti, které lokalita má a je tedy vhodné určit takové indikátory, které postihují většinu těchto vlastností a citlivě reagují na vývojové změny celého ekosystému. V této studii jsem se rozhodla použít tři skupiny indikátorů, a to fyzikálně-chemického prostředí, produkce ekosystému a diversity. V rámci těchto indikátorů jsem porovnala proces spontánní sukcese s procesem rekultivace. Prostřednictvím těchto indikátorů jsem vyhodnotila možnosti obnovy degradovaných ekosystémů na plochách, kde bylo v minulosti těženo uhlí, jakožto významná surovina u nás.
|
|
|
Efekt pomalu rozpustných hnojiv na pedochemické charakteristiky půdního prostředí ve vrcholových partiích Králického Sněžníku
Kadlec, Jiří
Diplomová práce se zabývá vlivem hnojiv na pedochemické charakteristiky půdního prostředí na lokalitě Králický Sněžník. Jako hnojiva byla použita hnojiva řady Silvamix a vápnitý dolomit. Přípravky byly aplikovány přímo k jednotlivým vysázeným stromkům. Vliv hnojiv na půdu byl zjišťován odběrem vzorků půdy a laboratorním šetřením jeden a tři roky od aplikace přípravků. V půdě byl zjišťován vliv hnojiv na půdní reakci, sorpční nasycení půdy, obsahy živin, uhlíku, dusíku. Na základě provedených analýz lze říci, že nejvhodnějšími hnojivy jsou Silvamix R30TE a Silvamix R30S.
|
|
|
Porovnání terénní a laboratorní metody pro měření pH a ORP zemin
Pol, Jiří
Tato diplomová práce se zabývá měřením pH a ORP zemin terénní a laboratorní meto-dou. Metody byly testovány na více než 300 vzorcích zemin, sedimentů, substrátů a půd. Půdy byly různých půdních typů, druhů pozemků a klimatických regionů. V teoretické části práce jsou shrnuty druhy půdních reakcí a metody jejich stanovení, dále informace o oxidačně redukčním potenciálu a měrné elektrolytické vodivosti a me-todách jejich stanovení. V kapitole Materiál a metodika je popsán odběr vzorků, jejich charakteristika a jednotlivé použité metody stanovení pH, ORP a měrné vodivost. Zís-kaná data jsou statisticky vyhodnocena a jednotlivé metody jsou porovnány.
|
|
|
Srovnání působení granulovaných vápenatých hmot aplikovaných k řepce ozimé
Petrucha, Jan
Tato bakalářská práce se zaměřuje na posouzení vlivu granulovaných vápenatých hmot aplikovaných k řepce ozimé a jejich vliv na výměnnou půdní reakci, výnos a olejnatost řepkového semene. Polní jednoletý pokus byl založen na dvou rozdílných lokalitách, a to ve Vatíně u Žďáru nad Sázavou (560 m n.m.) a v Žabčicích (184 m n.m.). Do pokusu byly zařazeny následující varianty: 1. Dolomit granulovaný, 2. Vápenec granulovaný, 3. Dolokorn, 4. FERTI MK, 5. PhysioMax 975. Hnojiva byly aplikovány na podzim ve fázi 4. listu v dávce 300 kg/ha a sledoval se jejich vliv na výměnnou půdní reakci, výnos a olejnatost semen. Vápnění bylo provedeno povrchově na podzim a vliv aplikovaných granulovaných vápenatých hmot byl pozorován ve dvou hloubkách, a to 0-10 cm a 10-20 cm. Vlivem vápnění došlo na obou lokalitách k nárůstu půdní reakce oproti odebraným půdním vzorkům před vápněním. V hloubce 0-10 cm prokázalo největší efekt v Žabčicích hnojivo FERTI MK, v hloubce 0-20 cm Dolomit. Ve Vatíně v hloubce 0-10 cm nejlépe působilo hnojivo PhysioMax 975 a Vápenec, v hloubce 10-20 cm FERTI MK. Výnos byl nejvíce ovlivněn v Žabčicích hnojivem Dolokorn, ve Vatíně zase nejvíce zvýšil výnos Vápenec. Z výsledků olejnatosti lze říci, že olejnatost byla výrazně vyšší v Žabčicích než ve Vatíně.
|
|
|
Hodnocení aberace vybraných ploch katastru obce Vlkov
Havlát, Martin
Předmětem zkoumání této práce je stupeň aberace půdy na vybraných plochách v katastrálním území obce Vlkov u Osové Bítýšky. V letech 1966 až 1967 byly na tomto katastru v rámci Komplexního průzkumu půd vykopány 3 výběrové sondy. K těmto výběrovým sondám se dochovaly výsledky rozborů zrnitosti, stanovení hodnoty pH a obsahu humusu. Díky dochované mapě byly lokalizovány původní místa sond a pro získání aktuálních výsledků zmíněných rozborů byly vykopány sondy nové. Sondy byly kopány do hloubky zhruba 75 cm. Z těchto sond byly odebrány sypké vzorky a následně podrobeny analýze v laboratoři. Díky porovnání aktuálních hodnot výsledků s hodnotami z 50 let starých rozborů bylo možné zhodnotit, k jakým změnám v půdě na vybraných plochách došlo.
|
|
|
Účinky hospodaření s půdou na kvalitu půdy v blízkosti obce Šardičky
Schneiderová, Šárka ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem minimalizační technologie zpracování na svrchní vrstvu půdy (0 až 10 cm). Výzkum byl prováděn na zemědělské půdě v blízkosti obce Šardičky, kde firma ZEMO spol. s r.o. dlouhodobě používá minimalizační technologii. V roce 2016 byla vyhodnocena kvalita půdy v této lokalitě pomocí fyzikálních a hydrofyzikálních parametrů, výsledky jsou uvedeny v předcházející bakalářské práci „Vybrané hydrofyzikální parametry jako indikátory kvality půdy.“ V rámci diplomové práce byly navíc vyhodnoceny chemické a další hydrofyzikální vlastnosti, díky nimž získáme komplexní hodnocení kvality půdy. V roce 2016 byl na této lokalitě pěstován mák setý, v letech 2017 a 2018 ječmen jarní. Porušené a neporušené půdní vzorky byly odebírány v průběhu vegetačních období pěstovaných plodin. Po třech letech experimentálního výzkumu, na kterém jsem se podílela, lze tedy posoudit vývoj jednotlivých parametrů a vlivu minimalizační technologie na svrchní vrstvu půdy. Teoretická část diplomové práce se zabývá popisem minimalizační technologie a problematikou stanovení parametrů půdy, které jsou využívány pro hodnocení její kvality. Praktická část se zabývá vyhodnocením těchto parametrů podle různých autorů a popisuje změny kvality půdy v průběhu let 2016, 2017 a 2018.
|
|
|
Vliv vápnění na druhovou skladbu a výnosy polopřirozeného travního porostu
Sláma, Miloš
V letech 2014 a 2015 byl na stanovišti Kameničky sledován vliv vápnění a N-hnojení na výnosy sušiny, podíl jednotlivých agrobotanických skupin a druhů, druhovou diverzitu a kvalitu polopřirozeného travního porostu. Pokusné plochy byly uspořádány ve čtyřech opakováních a rozděleny na nevápněné a vápněné bloky. Pro účely vápnění byl použit mletý dolomitický vápenec. Dusík ve formě močoviny byl aplikován v dávkách N0, N50, N100. Druhová skladba ovlivnila všechny sledované ukazatele trvalého travního porostu, přičemž měla vliv i na tvorbu výnosů. Hnojení dusíkem bez dotace ostatních živin se na stanovišti Kameničky nepromítlo do vyššího výnosu, vyšší druhové diverzity, ani kvality travního porostu. Hnojení dusíkem zvýšilo podíl hodnotnějších trav na úkor ostatních bylin, ovšem potlačilo (P<0,05) zastoupení mezirodového hybridu Festulolium pabulare. Vápnění se projevilo na zastoupení rostlinných druhů, které již byly přizpůsobeny kyselému prostředí, zároveň nevedlo ke zvýšení výnosů. Ve druhové skladbě se zvýšilo (P<0,05) zastoupení Festuca rubra L., Agrostis spp. nenáročných na živiny a naopak byl potlačen (P<0,05) Alopecurus pratensis L. a Ranunculus repens L. Vápnění nevedlo k vyšší diverzitě ani ke zvýšení kvality travního porostu.
|
host ::
RSS.